13. 7. 2021 - společné focení, v podvečer, kdy jsou naposledy všichni sourozenci spolu.  Kéž by šel v tento okamžik zastavit čas a nebo jen alespoň trochu zpomalit. Tolik jsem si zase na ty naše voňavé, mazlivé a kontaktní  plavuňky zvykla, že to bude moc těžké loučení. Oni jsou prostě ňuňuňu! (a ano, vím, že říkám a píši pokaždé …) 

 

kluci

holky

 

Mazlivé plavuňky, můj vysněný vrh...  

Škoda jen, že to musí končit a taky končí. Ale tak to prostě už v životě chodí, život  jde dál a stejně tak jak je to s našimi dětmi, když opouští své rodné hnízdo, tak je to stejné i se štěňátky. Jen škoda, že to letí mnoho, mnoho rychleji.  

Děkuji ti Aireenko za štěstí, které jsem měla díky tobě možnost prožít ♥